Půhončí z Předmostí

Císařskou listinou z roku 1624 byl Martin Půhončí vyzdvižen mezi šlechtice a získal polepšený erb. Štít je polcený a pravá půle dělená. V pravém horním červeném poli je stříbrná lilie, která je zlatě přepásaná. Pravé dolní pole je červené se dvěmi kosmými stříbrnými pruhy. V levé černé polovině štítu je zlatý korunovaný gryf s červeným jazykem, stojící na stříbrném (?) dvojvrší (v textu článku je psáno dvojvrší, ale na některých památkách je patrně také trojvrší).
V klenotu jsou otevřená křídla. Pravé je dělené červeno-stříbrně a levé zlato-černě. Mezi křídly je stříbrný vinařský nůž, hrotem vpravo a zlatou střenkou.
Přikrývadla jsou vravo černo-zlatá a vlevo červeno-stříbrná.

Ještě v roce 1611 pečetí Martin Půhončí, dalo by se říct ještě jako erbovní měšťan, znakem s břevnem, nad kterým je orlice a po ním dvě lilie vedle sebe.

Císařskou listinou z roku 1616 obdržel Martin Půhončí "erb aneb znamení vladyctví" a právo psát se z Předmostí. Štít erbu je červeno-černě polcený. V patě štítu je stříbrné trojvrší, na kterém stojí dva zlatí přivrácení korunovaní gryfové, s červenými jazyky, kteří v obou předních spárech drží stříbrnou lilii.
V klenotu jsou otevřená křídla. Pravé je dělené zlato-černě a levé stříbrno-červeně. Mezi křídly je stříbrná lilie.
Přikrývadla jsou vravo černo-zlatá a vlevo červeno-stříbrná.
Točenice je stejných barev jako přikrývadla.

(Článek Karla Müllera Erb Půhončích z Předmostí.)